Miesto mučeníckej smrti pátra Mikuláša

 

Hora Matky Boží (německy Marienberg či Muttergottesberg, původní název byl Lysá hora) je vrch v Hanušovické vrchovině asi 1,5 km východně od města Králíky v katastru obce Dolní Hedeč. Nachází se zde klášter a hlavní poutní místo královéhradecké diecéze, rovněž i rozhledna a lyžařský areál. Se svou výškou 760 m n. m. tvoří hora přirozenou dominantu krajiny.

Historie poutního místa

Vznik poutního místa je úzce spjat s králickým rodákem a královéhradeckým biskupem Tobiášem Janem Beckerem (1646 – 1710). Již jako malý chlapec chodíval s ostatními dětmi na Lysou horu (název získala díky tomu, že byla pustá a bez porostu), kde se společně modlili a zpívali mariánské písně. Již tehdy si umínil, že až vyroste, postaví na této hoře kostel. Když se stal knězem a následně svatovítským kanovníkem, připomenul mu slib tehdejší farář v Králíkách P. Schliemann. A když potom sám zjistil, že oblíbenost Lysé hory mezi poutníky stoupá i díky tomu, že se krajem šířily zvěsti o tajemných úkazech, především o tajemné záři vycházející z kopce a osvětlující celé okolí, proto roku 1696 začal Tobiáš Becker stavět trojlodní kostel (Nanebevzetí Panny Marie), který byl dokončen roku 1700. Téhož roku byl do kostela přinesen milostný obraz P. Marie Sněžné (podle originálu z římského chrámu Santa Maria Maggiore, o němž se věřilo, že ji namaloval evangelista svatý Lukáš), který se stal srdcem poutního místa, a Lysá hora dostala nové jméno – Hora Matky Boží. V letech 1701 – 1704 vztyčil Tobiáš Becker (tou dobou čerstvě vysvěcený biskup) čtyřkřídlý ambit za nímž v letech 1706 – 1710 zřídil klášter servitů, tj. služebníků P. Marie. Přístupovou cestu z Králík nechal zkrášlit sedmi šestibokými kaplemi křížové cesty. Osudy Hory Matky Boží. Již roku 1710 přišlo 10 tisíc poutníků v čele s třemi hrabaty a biskupem prosit o záchranu před morem. Časem jejich počet neustále rostl, přičemž hlavních poutí se účastnilo i přes sto tisíc věřících. V noci ze 7. na 8. srpna 1846 udeřil do kostela blesk a on vyhořel. Milostný obraz zachránil P. Bernard s nasazením vlastního života, ale výzdoba poutního kostela z velké části vzala zasvé. Roku 1883 byl klášter za kostelem zrušen a do uprázdněné budovy se nastěhovali redemptoristé, kteří zde zůstali až do roku 1950. Následně zde byl zřízen jeden z tzv. centralizačních klášterů pro mnichy, kteří byli komunistickým režimem vyhnáni z jejich působišť, po roce 1960 potom domov pro řeholnice. Chrám v komunistické éře chátral, ale naštěstí přežil bez významnějších škod a po r. 1990 se poutní místo podařilo (s pomocí peněz od německé Nadace Franze Jentschkeho) opravit. V sousedství poutního chrámu byl v roce 1993 otevřen i poutní dům. Od roku 2002 je původní klášter sídlem týmu redemptoristů, který pořádá Lidové misie.

Klášter

Součástí poutního areálu je i klášter, kde žijí redemptoristé, kteří zde vystřídali servity. V klášteře v době totality fungoval internační tábor pro mnichy. K internaci sloužila i budova dnešního poutního domu. Řeholníci zde pracovali v zemědělství. Nějaký čas po likvidaci internačního tábora zde žily řeholnice. Po roce 1989 byl areál vrácen kongregaci redemptoristů a byla započata generální oprava objektu.

V letech 2002 až 2006 fungovala při klášteře misijní skupina, která konala lidové misie ve farnostech, kam jí zvali duchovní správcové. V roce 2006 byla tato skupina přesunuta do kláštera v obci Tasovice u Znojma, kde má své nové zázemí a může v misijní činnosti pokračovat. Posléze zde fungovala "tisková misie" vydávající literaturu s redemptoristy spojenou. Od poloviny roku 2009 je klášter bez řeholní komunity, do 15. dubna 2012 tam žil jeden diecézní kněz obstarávající duchovní správu a o nedělích dojížděli vypomáhat kněží redemptoristé ze Svaté Hory u Příbrami. V současné době v kostele nefunguje duchovní správa a pravidelné bohoslužby nejsou slouženy.

 

Páter Mikuláš prežil posledných 8 mesiacov svojho pozemského života v internačnom tábore v kláštore na Hore Matky Božej v českých Králikách.

 

Dávam do pozornosti veľa informácii o tomto významnom pútnickom mieste, ktoré by sa mohlo (malo) stať pútnickým miestom aj pre nás...

 

HORA MATKY BOŽÍ

 

Zaujímavá je v kontexte histórie rodiny pátra Mikuláša najmä geografická poloha Králík, nachádzajú sa vo východných Sudetoch, severne od Moravskej Třebovej, Rattendorfu (Radkov) a Bodelsdorfu (Bohdalov), odkiaľ pochádzali jeho predkovia.

 

Páter Mikuláš zomrel ďaleko od svojej rodiny, ale blízko k miestu (Langenlutch - Dlouhá Loučka), kde sa narodil jeho starý otec Franz Lexmaul  21.1.1839.

 

Predpokladám, že páter Mikuláš dobre vedel, že sa nachádza neďaleko koreňov svojej rodiny.